11
Sep
2018
18:31 PM

Práce v kiwi packhousu

5 minuty, 39 sekund

Jelikož už nám nezbývalo moc financí, museli jsme si najít na Novém Zélandu první práci. Nejprve jsme to zkoušeli v Aucklandu, ale ne moc úspěšně, a tak jsme se jako většina backpackerů hledajících práci v březnu přemístili do oblasti Bay of Plenty, kde právě začínala sezóna kiwi. Nejprve jsme chtěli zkusit samotný sběr tohoto ovoce, ale po úvodním školení a následných smskách, že práce bude a pak nic kvůli počasí, jsme se rozhodli přejít do packhousu, kde práce tolik nezávisí na počasí a máte tam jistých spoustu, opravdu spoustu pracovních hodin.

Nejlepší je ucházet se o práci ve vybrané balírně kiwi osobně a rovnou vyplnit dotazník. Řešit něco s potenciálními zaměstnavateli na Novém Zélandu přes telefon či e-mail je běh na dlouhou trať a pravděpodobně se nakonec ani nesetkáte s úspěchem. V jednom z packhousů jsme narazili na recepci na Češku, která měla pro své krajany slabost a tak nám nabídla i o trochu lepší práci, než se backpackerům běžně dává.

Novy Zeland

Nejčastější volné pozice v kiwi packhousu jsou následující:

Grader

Grader stojí u pásu a třídí dobré ovoce od špatného. Jedná se o příšernou práci, protože grader nemůže ani na chvíli odtrhnout oči od pásu, po chvíli vám ovoce splívá v jedno a je skoro nemožné udržet pozornost. Já tuto práci dělala tři hodiny než se uvolnil čas mě zaškolit na mou pozici a už nikdy více. Většinou tuto práci vykonávají Indky, protože nikdo jiný to prostě dělat nechce.

Packer

Packer balí ovoce do krabic. V praxi to vypadá asi tak, že packer stojí u pásu, kam se mu ze stroje sype ovoce, které nachytává do krabic a následně zabalí. S packováním jsem pomáhala, když jsem měla svoji práci hotovou a není to nic náročného, ale dělat to 12 hodin denně je pakárna a hlavně trochu trpí ruce neustálým zavíráním papírových krabic.

Stacker

Jeho prací je lepení etiket na krabice a skládání krabic na paletu. Jedná se asi o lehčí práci, která je ale určená spíše pro kluky, kteří snáze zvládnout zvedat desetikilové krabice celý den než holky.

Tray preparation/Tray Liner

Příprava správných krabic, vkládání igelitů a plat stanovených rozměrů do nich. Jedná se o náročnější práci, protože linka občas jede zběsilou rychlostí a tak tempo přípravy krabic musí dosahovat této rychlosti, což je prý docela fuška. Naštěstí s tím s Kubou nemáme osobní zkušenost.

Já něco málo přes měsíc vykonávala pozici Quality Control, kdy jsem měla na hodinu o půl dolaru více než je minimální mzda a moje práce spočívala v tom, že jsem 12 hodin denně, 6 dní v týdnu, vážila jednotlivé kusy kiwi na malé váze a tím kontrolovala, že stroj, který kiwi třídí dle velikosti do několika kategorií, pracuje správně. Pokud jsem našla nějaké odchylky, musela jsem to nahlásit a následně se linka zastavila a hledala se příčina chyby. Gramy jsem zapisovala buď do systému v počítači nebo na papír do tabulek, záleželo, o jakou kvalitu kiwi se jednalo. Občas jsem pomáhala určovat u vyřazeného ovoce důvody, kvůli kterým bylo zařazeno do kategorie rejected, což byla s mojí angličtinou docela sranda. Práce jinak byla neskutečně stereotypní, každý den jsem počítala hodiny a minuty do konce, protože práce od sedmi do sedmi je vyčerpávající, ať děláte cokoli. Jelikož to byla má první práce vestoje, trpěla jsem na začátku ukrutnými bolestmi nohou, ale tělo si po chvíli zvykne na všechno.

kiwi

Kuba měl asi nejlepší práci, dělal Bin Tip Operatora, což znamenalo, že celý den stál u stroje a dohlížel, aby linka jela tak jak má a vypouštěl na ni biny s ovocem, které dorazilo ze sadů. Nevýhodou bylo, že tam byl skoro sám a tak mu den skoro neutíkal. Platově na tom byl však skvěle a tak jsme každý týden obdrželi dohromady průměrně 2 000 NZD a to za tu nudu stálo.

Výhodou byl skvělý kolektiv, který jsme v práci měli. Bylo nás zde asi patnáct Čechů a jedna super Slovenka a často jsme se i po práci setkávali na barbecue nebo na vyhřívání v Hot Pools.

Novy Zeland

Navíc se zde dalo ušetřit spoustu peněz, protože nebyl čas je pořádně utrácet, když máte volný jeden den v týdnu, kdy potřebujete vyprat, uklidit si auto a podobně.

Po pěti týdnech jsme se však potřebovali přesunout do jiného městečka a to do Te Puke, protože jsme zde na tři týdny měli hlídat dům se zvířaty a proto přišla na řadu i změna práce. Našli jsme další práci v jiném packhousu a tou byla pozice Box Maker aneb nejhorší práce všech dob. Líbilo se nám, že jde o kontrakt, tudíž minimálně budete mít minimální hodinovou mzdu, ale když budete rychlí, můžete mít i třeba 27 dolarů na hodinu. Jenže to jsme ještě nevěděli, jak moc je tato práce náročná. Doporučuji jen pokud jste dva silní muži, jinak ne. Jde vlastně o obsluhu stroje, který vyrábí krabice, do kterých se později dává kiwi. Jeden z páru tak běhá okolo stroje a ze všech stran do něj rychle vkládá papírové kartony po velkých částech, které je potřeba vždy rukou nalámat a druhý krabice odebírá, dává na palety a odváží pryč, což se nedá stíhat, takže se opravdu hodně, hodně zapotíte. Práci jsme vydrželi tři dny, protože mně z lámání kartonů odešly obě ruce a jelikož jsem v noci nemohla spát bolestí, bylo třeba najít další práci.

Kamarádka z prvního packhousu nám dohodila práci v další baličce kiwi, tentokrát v kantýně, která vaří jídlo pro zaměstnance. Byly to naše první noční směny v životě a musím říct, že to pro nás bylo mnohem lepší než denní směny. Tentokrát jsme pracovali od 5:30 večer a končili mezi druhou a čtvrtou hodinou ranní, takže jsme do dvanácti spali a pak měli ještě spoustu hodin na denním světle. Tahle práce byla skvělá, hrozně mě bavila, měli jsme naprostou volnost a svobodu, protože jsme v kantýně byli sami dva a mohli si dělat de facto, co jsme chtěli. Já pekla muffiny, dorty a různé zákusky, Kuba dělal hamburgery, hranolky, které jsme potom prodávali zákazníkům. Moc jsme se nenadřeli, práce příjemně utíkala a ještě jsme měli jídlo zdarma, co víc chtít :D Plat jsme měli necelých 18 NZD na hodinu, takže se dalo spoustu peněz týdně ušetřit při šedesáti hodinách týdně.

Novy Zeland

food

food

Občas nás udivovaly chutě místních pracovníků, kteří milovali nezdravé, tučné věci. Nejoblíbenějším pokrmem bylo cosi, čemu se říkalo breakfast wrap, což je tortilla plněná rajčatovou omáčkou, smaženým bramborákem, vejcem, slaninou, trochou špenátu, aby to vypadalo zdravě a spoustou eidamu, který cpou všude.

breakfast wrap

Nemělo ani smysl pokoušet se nabízet zákazníkům cokoliv nového nebo nedej bože zdravého, to podle nich nebylo dost ,,yummy", takže nezbývalo než dávat do všeho spoustu sýru, smažit vše ve friťáku a vařit z polotovarů. Mňamka.

V polovině června skončila kiwi sezóna, kterou jsme završili party na sadě, jenž vlastnil jeden z managerů a vydali se utrácet vydělané peníze.

Komentáře: