05
Jul
2019
11:00 AM

Východní pobřeží Severního ostrova

5 minuty, 16 sekund

Z východního pobřeží jsme si vybrali k procestování pouze pár míst, protože tato oblast je neuvěřitelně rozlehlá a také naprosto úžasná. Je tu teplo (na novozélandské poměry), slunečno, příroda je krásně zelená a města skvělá. Navíc jsme sem dorazili v polovině října, kdy jaro bylo v plném proudu a konečně jsme si mohli obléct jen kraťasy a tričko.

Národní park Te Urewera

Silnice SH38 do Te Urewery (v překladu ,,spálený penis“) je z velké části nezpevněná a tak už cesta sem je zážitek. Cestou pojedete kolem rozpadlých maorských chatrčí, divokých koňů s hříbátky, kteří pobíhají kolem silnice a celkově to tu dost připomíná divoký Balkán. Následuje úzká, klikatá a drncající silnička s nádhernými výhledy na jezero Waikaremoana a okolní rozlehlý prales. Ujistěte se, že máte dostatek paliva a vyhraďte si dostatek času, protože 100 km dlouhá cesta vám může trvat i 4 hodiny. Po příjezdu jsme vyrazili na vyhlídku Lou´s Lookout, kam vede krátký , ne moc náročný výstup a pod vámi se za odměnu rozprostře jezero v celé své kráse.

Te Urewera

Te Urewera

Te Urewera

Te Urewera

Přímo u jezera se nachází jedno z nejhezčích míst, kde můžete se svým self-contained vozidlem přespat. V říjnu jsme tam byli téměř sami. Po jezeře pluly černé labutě, okolní výhledy byly nádherné a dokonce tu bylo první ohniště, na které jsme na Novém Zélandu narazili. To je vlastně věc, která nás hodně překvapila. Čekali jsme ohně na každé pláži a táboráky všude možně, ale na většině místech je to zakázané. Proto jsme byli z ohniště nadšení a hned jsme si udělali malý ohýnek.

Te Urewera

Te Urewera

Další den jsme se rozhodli vyzkoušet část Great Walku, který vede kolem jezera Waikaremoana. Great Walks jsou ty nejznámější několikadenní tracky Nového Zélandu a většina z nich je na Jižním ostrově, pouze tento se nachází na Severním ostrově. Jelikož jsme nebyli připraveni jít ho celý, vybrali jsme si první vyhlídku na tracku a k té jsme se chtěli dostat. Cesta to pro mě byla dost náročná. Ač se jednalo pouze o pár kilometrů, lezli jsme ve vedru do strmého kopce a nakonec jsme se ani nedostali tak daleko, jak jsme plánovali, ale i tak výhledy stály za to. Obdivně jsem vzhlížela k těm šílencům s krosnami, kteří šli track celý.

Te Urewera

Te Urewera

Te Urewera

Te Urewera

Te Urewera

Národní park se nám strašně líbil a tak jsme se další den vydali ještě k menšímu jezeru Waikareiti, kam vedla pár kilometrů dlouhá nenáročná cesta, ale toto jezero proti svému většimu sousedovi za moc nestálo. V průvodci jsme se dočetli, že se tam dá levně půjčit pramička, ale na místě jsme našli pramičky se zámkem a klíč bohužel nikde. Po cestě zpět jsme potkali dalšího chodce, který nám řekl, že si klíč musíme půjčit v kempu, který je poblíž začátku treku a nabídl nám, ať plujeme s ním, ale s díky jsme odmlítli a raději jsme vyrazili zase dál.

Shine Falls

Naší další zastávkou byly Shine Falls, které samy o sobě zase tak zajímavé nebyly (asi to bylo i tím, že už jsme měli vodopádů plné zuby), ale cesta k nim je nádherná. Už když se blížíte, začnou být kopce zelenější a je na nich čím dál víc oveček. Měli jsme i štěstí na světlo, takže jsme si jen tiše užívali panormata. Cesta k vodopádům není dlouhá, ale jako všude na Novém Zélandu vás čeká trochu výšlap. Na začátku tracku přelezete přes schůdky plot a dostanete se na ovčí pastviny a že je tam těch ovcí opravdu spoustu. Jsou však dost plaché a tak stačí naznačit krok směrem k nim a už utíkají. Jak jsem zmínila již na začátku, vodopády ač byly asi krásné, nás už vůbec nenadchly, takže jsme se ani nenamáhali je vyfotit.

Shine Falls

Shine Falls

Shine Falls

Shine Falls

Napier

Když jsme se blížili do městečka Napier, ani mě nenapadlo, že by se mohlo jednat o zajímavější město než ta ostatní nudná novozélandská města, která jsou všechna jako přes kopírák. Jaké bylo moje překvapení, když jsme vjeli do Napieru a před námi se zjevila krásná promenáda Marine Parade poblíž nádherné pláže s černým pískem, budovy Art Deco (styl Velký Gatsby), veteráni a zajímavé galerie. Celé městečko působí hodně umělecky a Art Deco tomu dodává takovou zajímavou atmosféru. Máte pocit, jako byste se ocitli v USA ve 30. letech minulého století. Lidé tady Velkého Gatsbyho opravdu milují a tak se zde každý rok dokonce pořádá akce Great Gatsby Party. Jelikož se nám tu zalíbilo, rozhodli jsme se zde pár dní pobýt a zaparkovali jsme náš pojízdný domov na self-contained spot ve městě u pláže. Při prohlídce jedné z galerií jsme dostali leták, že se tady další den bude konat jakýsi ,,večer umění“ a Kuba jakožto velký milovník umění byl nadšen. Večer jsme pouze vyrazili pro pivka a po cestě nám zastavilo auto, že nás do obchodu hodí. Bylo plné podivných existencí od opilé Maorky, přes podivného dlouhovlasého staříka, zmalovanou blondýnu a kluka, který to asi trochu přehnal s methem. Všichni však byli nadšení, že vezou cizince a když nás vyhodili u obchodu, s díky jsme se rozloučili.

Napier

Napier

Napier

Napier

Napier

Napier

Napier

Napier

Napier

Napier

Napier

Napier

Napier

Další den jsme si prošli městečko a večer jsme vyrazili na večer umění a i když jsme nečekali nic moc, bylo to moc fajn. V Napieru bylo asi 16 stanovišť a většinou to byly nějaké galerie, hudební vystoupení nebo třeba promítání na budovu (které bylo hodně slabé, když jste zvyklí třeba na Signal Festival v Praze) či laserová show. Večer jsme završili posezením u osvětlené fontány a byl to vlastně po dlouhé době večer, kdy jsme si užili atmosféru nějakého města.

Napier

Napier

Napier

Te Mata Peak

Z Napieru jsme se vydali na poslední místo v rámci našeho putování po východním pobřeží a to na vrchol Te Mata Peak. Z důvodu lenosti jsme autem vyjeli až na vrchol. Vedla tam sice dobrá silnice, ale hodně prudká a úzká a do zatáček to bylo dost nepříjemné, protože jsme nevěděli, kdo nám tam kdy vletí a navíc se nám tady poprvé a naštěstí naposledy trochu přehřívalo auto. Vrchol kopce je ve výšce 400 metrů, což není moc, ale 360° výhled po okolí je fajn. Záměrně používám fajn, protože nic tak úžasného to ve skutečnosti není, ale je to asi i tím, že se nám opravdu cestováním pořád a pořád zvyšují nároky na to, co opravdu stojí za to.

Te Mata Peak

Te Mata Peak

Každopádně východní pobřeží Severního ostrova jako celek za to rozhodně stojí a jak píšu pořád, je škoda letět na Nový Zéland a vidět pouze Jižní ostrov, když i ten Severní toho má tolik co nabídnout.

Komentáře: